zulu rat potkani logo
úvod / potkanice / deník / galerie / zajímavosti / jména / fotoperličky / rozcestník / kontakt / vzkazy

Deník

21. BŘEZNA 2006

se sašou to vypadá velice špatně. zhruba už tak před měsícem se na ní začaly objevovat příznaky stáří, a pomalého ochrnutí. nejdřív jí jen začaly jemně ujíždět zadní nožky, jakoby se pohybovala po kluzkém povrchu. postupně jí kvůli tomu dělal problémy pohyb po kleci – hlavně nahoru a dolů. ale pořád byla čilá a jídlo jí chutnalo, i když už se do něj ne vždy trefila. začala jsem ji krmit zvlášť, protože ostatní potkanky teď jsou 3x rychlejší a taky 3x větší potvory co se týče jídla.

před nějakou dobou jsem se rozhodla dát ji zvlášť do krabice, pohyb v kleci už pro ni byl problém, občas se zasekla na žebříku a dál to nešlo. na rovné ploše se ale ještě pohybovala celkem dobře. krmila jsem ji kašičkama – přesnídávky, rozmočený piškot, jogurty apod. nechtěla už ani pít, takže jsem se to snažila nahradit aspoň šťavnatým jídlem.

pak jsem ale zjistila, že to zřejmě není jen stářím, ale že má pravděpodobně nádor podvěsku mozkového. alespoň příznaky tomu odpovídaly – byla sice částečně ochrnutá, ale ocas pořád používala, taky už skoro nepila, a časem se začala stáčet na jednu stranu – už prostě nedokázala chodit rovně.

dnes je na tom saška už dost špatně. jenom leží na boku, nechce už ani jíst ani pít. už ji asi nebudu dál trápit:((

28. BŘEZNA 2006

Rozloučení se Sašenkou

potkanka saša
saška zemřela 22. března 2006.

po tom co už saška přestala úplně jíst a pít, jsem se rozhodla, že ji uspím.
bylo to těžké, nechce se mi to popisovat. hlavní je, že jsem v tu chvíli byla s ní, a ona byla doma, na jediném místě kde se cítila dobře. myslím, že si prožila hezký a dlouhý život, měla 2 roky a zhruba 4 měsíce.
rozloučila jsem se s ní, popřála jí hezkou cestu, a ujistila ji, že tam někde na ni bude čekat její sestra ája.
saško, budeš nám moc chybět, myšáku ;(((

23. DUBNA 2006

tak myšandy afro a ema už jsou v kleci samy. určitě jim saška zprvu chyběla, zdály se mi pár dní po saščině odchodu trochu zamlklé.
uvažovala jsem i o novém myšákovi, aby měly holky zas kamarádku, ale raději jsem to zavrhla, protože pochybuju, že by se afro ještě s někým dalším dělila o klec. je strašně dominantní a k jiným potkanům se chová nemožně. pořád projevuje svoji převahu.
možná by to časem vyšlo, ale jsou tu i jiné důvody proč se mi do toho moc nechce. to by bylo zase řečí:(

ema už docela dlouho bere antibiotika. předtím je brala i afro, ale ta už je, zdá se, oukej. s emou je to těžké, antibiotika už jsou jí odporné, v každé mňamce je prokoukne a odmítá je žrát. ale nedivím se jí, když už je má tak dlouho. už jsem jí je i musela dávat ze stříkačky přímo do tlamy, no to bylo jekotu:) ale ještě jsem naštěstí objevila lučinu, tu si dá dokonce i s těma odpornýma lékama. snad jí to ještě nějakou chvíli vydrží. bere opět noroclav a baytril.


hirudoid mast afro pro změnu byla na operaci nádoru mléčné žlázy. je to hrůza, zdá se, že žádný potkan neprožije život bez nějaké nemoci:( ale operace proběhla bez nejmenších problémů, řekla jsem si opět pro jistotu o podkožní stehy pro afro:) takže žádné vytahování stehů po operaci se naštěstí nekonalo. jen se jí pak v místě jizvy udělal menší hematom, ale ten jsem jen párkrát na doporučení veta potřela mastí hirudoid, a hematom byl za pár dní úplně pryč.

tak emo, drž se a co nejdřív se uzdrav, přece nechceš jaro strávit v posteli:)))

7. ČERVENCE 2006

holky se ve zdraví dočkaly léta. no, ne že by se na to nějak těšily:) teď když jsou tak třicítky se jim do ničeho nechce. venku jsou už klidnější, proti čemuž rozhodně neprotestuju:) no ale abych jim to trochu ulehčila, vždycky jim nachystám malý bazének a trochu jim osvěžím kožichy. už jsem dokonce i přistihla afro jak leží mimo klec a odpočívá. to se stalo poprvé, nestačila jsem se divit. jindy abych ji honila z jednoho konce pokoje na druhý. no ale ještě občas sebere síly a jde zlobit:) ema je taky celkem akční, zdá se mi, že malinko zhubla. ale možná se mi to jen zdá. každopádně jakmile otevřu skříňku s dobrotama, hned je ema ladným klusem u mě. to je jediné co ji donutí se trochu hýbat – jídlo:)

...pokračuj na další příběhy

 
zulu © 2006 - 2010