zulu rat potkani logo
úvod / potkanice / deník / galerie / zajímavosti / jména / fotoperličky / rozcestník / kontakt / vzkazy

Deník

23. března 2005

Nádor mléčné žlázy

celkem dlouho jsem se o našich potkankách nezmínila. nebyl důvod.
až v poslední době.. saša nám začíná dělat vážné starosti. asi před 14 dny měla vřed na oku. jednoho dne zničehonic nemohla otevřít levé oko, měla ho celé zalepené hnisem, tak jsem se radši druhý den vydala k veterináři. sice už hned druhý den vypadala zase jako obvykle, ale pro jistotu.. a nakonec jsem udělala dobře, saša dostala 2x kapky – ophthalmo-septonex a ciloxan a pak ještě oční mast hypotears gel. její stav se naštěstí nezdál nijak vážný, byla úplně normální a s okem viditelné problémy taky nenastaly.

jenže dnes jsem byla se sašenkou znovu u veterináře, tentokrát už je to vážnější. nahmatala jsem sašce na pravém boku malou bouličku. u veterináře jsem zjistila, že má dokonce dva nádory mléčné žlázy, další byl schovaný na druhém boku. takže si ji tam nechali a půjde na operaci. zítra si pro ni mám přijít. prý by to snad mělo být celkem bez problémů, nádory jsou docela malé, jenže u těchhle zvířátek nic není jisté… ale doufáme. zítra sašce přichystáme hostinu, ať se rychle zotaví.

25. BŘEZNA 2005

tak snad je to už za námi. včera to bylo celkem dramatické.
vyzvedla jsem si sašu na veterině. skoro jsem ji nepoznala, měla vyholené bříško a na zádech zelený přeliv - desinfekci. vypadala celkem dobře, čekala jsem, že bude jen ležet, spinkat, ale ona se zajímala co se děje kolem a co že to má na břiše. dohodli jsme se, že přijdu za 10 dní na vyndání stehů.

pro sašku jsem doma měla připravenou čistou klec, vystlanou jen papírem. doktor nás ještě upozornil, že pokud se saša bude stehům nějak moc věnovat, máme ji radši sledovat. sašce se ale v kleci vůbec nelíbilo, začala pobíhat z vrchního patra do spodního a dávala najevo, že by chtěla ven. takhle jsem si teda potkana po operaci nepředstavovala. čekala jsem unavené zvířátko, které bude celý den spát. raději jsme ji nechali v kleci, aby si odpočinula a rány se rychleji zahojily. ani ostatní potkanky jsme k ní nepustili.

jenže saša se začala systematicky věnovat svým stehům, nemohla vystát, že jí z těla trčí něco co tam nepatří. a zanedlouho se jí podařilo se jednoho taky zbavit, takže se jí rána otevřela a začala jí odtud vytékat krev. a to docela hodně. upřímně, mysleli jsme si, že nám snad to trdlo vykrvácí. byla tak akční, že se krvácení nedalo nijak zastavit. tak jsem ji prostě dala do přepravky a jela znovu na veterinu. trnula jsem strachy abych tam přijela včas. naštěstí během cesty krvácení ustalo, ale stejně jsem o ni měla strach když jsem viděla kolik krve jí z rány vyteklo.
veterinář řekl, že bude potřeba to znovu přešít, tak, aby jí stehy tolik netrčely a neměla nutkání se jich zbavovat. taky mě uklidnil, když řekl, že ta ztráta krve pro ni nebyla ohrožující. takže si ji tam znovu nechal přes noc.

dnes jsem si pro ni přišla a už vypadala celkem v pořádku. prý se pořád pokoušela se stehů zbavit, tentokrát to už ale neměla tak jednoduché. ostatní rány už se jí i trochu zahojily (nakonec měla 4 nádory!), takže jsme ji už mohli dát k ostatním potkankám. přesto jsem ji raději dala ještě zvlášť aby si odpočinula. ale byla opět hodně akční, zase chtěla z klece ven, tak jsem ji na chvíli pustila, než aby zas seděla v kleci a hryzala si stehy… běhala jako divá, takhle aktivní jsem ji ještě neviděla, chtěla se dostat i tam kam normálně vůbec nechodí. ještě jsem ji ukázala ostatním potkankám, ty ji jen očuchaly a pak jsem ji dala do klece. po nějaké době konečně usnula. už jsem se nemohla dočkat až bude zase trochu lenošit. tentokrát to vypadá slibně, snad jí stehy vydrží dokud se jí rány nezahojí.

1. DUBNA 2005

před dvěma dny jsem sašu zase vzala k veterináři. v místě nejvetší jizvy se jí začaly tvořit dvě malé bouličky. na omak byly měkké, ale přece jen to ve mně hlodalo, měla jsem strach, že už je to znova nádor. naštěstí to nebylo až tak vážné, vytvořil se jí v tom místě hematom, ale přece jen s tím musela znova na operaci. chudák, ani trochu si neodpočine.
na veterině si ji nechali dva dny, a dnes jsem si ji byla vyzvednout. trochu jsem se zhrozila když jsem viděla, že jí to sešili úplně stejně jako poprvé. totiž tak, že jí stehy trčely, už jsem se viděla jak zanedlouho znovu spěchám na veterinu s krvácející saškou. veterinář se mě snažil uklidnit, prý když to vydržela celý den co ji tam měli tak to snad zvládne. tak ji teď mám doma a čekám co a jak. už si chvilku schrupla, takže jsem se trochu uklidnila, ale zrovna teď se zase celá olizuje a kdoví co ještě. čeká nás celý víkend, tak doufám, že to saša nějak vydrží. a já taky.

4. DUBNA 2005

saša i já jsme víkend přežily celkem v pohodě. saška byla obdivuhodně klidná, ukázněná a stehy nechala být. zřejmě na ně nedosáhla tak dobře aby si je mohla všechny vytahat. jen včera si to trošku rozrýpala, ale bylo to jen pár kapek krve, naštěstí. za 4 dny musí šáša na kontrolu k veterináři, případně na vyndání stehů, jestli do té doby nějaké zbudou. jinak je pořád v samostatné kleci, vystlané papírem. možná už by to ani nemuselo být, ale když jsem viděla jak si to včera zase rozdrápala/rozkousala, ještě ji tak asi nějakou dobu nechám, dokud to nebude mít bezpečně zahojené. aspoň bude v čistém prostředí a do rány se jí nezanese nějaký nepořádek.

18. DUBNA 2005

potkanky už si zase vesele chrupkají ve společné kleci. saša už má stehy vyndané (teda nakonec jí zbyl jen jeden). už jí i bříško celkem obrostlo kožichem, ale má ještě místy lysiny. koupila jsem jim vitamíny v kapkách, které by měly zároveň podpořit růst srsti. jmenuje se to Promotor L. zdá se mi, že už jsou celkem huňaté, potvůrky..:) akorát zas saša trochu kýchá a drbe se. ale zatím se mi to nezdá tak akutní aby musela na veterinu. ještě uvidíme.

...pokračuj na další příběhy

 
zulu © 2006 - 2010